Historie výuky zemědělského školství

Koncem 19. století bylo zemědělské školství na Moravě ještě v začátcích. Školy byly málo ceněny a mnohým konzervativním rolníkům se zdály být zbytečným luxusem. Přesto se pozvolna začaly zřizovat zimní hospodářské školy, které měly prohlubovat v zimním období vědomosti synů středních a drobných rolníků.

Dne 3. 12. 1883 bylo na návrh Františka Jarůška usneseno zřídit v Boskovicích zimní hospodářskou školu s českým vyučovacím jazykem. Město Boskovice zakoupilo v Brněnské ulici za 6 400 zl. dům č. 75. Spolu s hospodářským stavením a zahradou jej bezplatně věnovalo hospodářskému spolku pro zřízení zimní hospodářské školy. Roku 1884 byla školní budova stavitelem Havlinou nákladem 7 750 zl. přestavěna. Správcem školy byl zemským výborem dne 17. 12. 1886 jmenován Ing. Antonín Stach.

Zimní hospodářská škola byla slavnostně otevřena dne 3. února roku 1887. Vyučování bylo rozděleno do dvou ročníků. Výuka každého ročníku trvala sedm měsíců, od listopadu do května.

Od založení školy v roce 1887 bylo majitelem budovy město Boskovice, vydržovatelem školy byl hospodářský spolek v Boskovicích. Hospodářské spolky byly zakládány během 19. století. Jejich cílem bylo povznést kulturní a hmotnou úroveň venkovského obyvatelstva. Soustřeďovaly zemědělce, pořádaly přednášky a organizovaly různé svépomocné akce. Usnesením Moravského zemského sněmu (19. 2. 1910) byly zimní hospodářské školy převzaty do zemské péče.

První světová válka nepříznivě zasáhla i do života boskovické školy. Někteří učitelé i žáci byli povoláni k vykonávání vojenské povinnosti. Během války byl přijímán omezený počet žáků, vyučovalo se střídavě pouze v jednom ročníku.

Po první světové válce roku 1922 bylo změněno označení školy. Škola dostala název Zemská odborná škola hospodářská v Boskovicích. Počátkem třicátých let (1931) vznikla při boskovické škole zemědělská poradna. Později funkci zemědělské poradny převzala Okresní zemědělsko-lesnická společnost.

Dosavadní školní budova se zařízením přestala zvýšeným požadavkům na vzdělání vyhovovat. Na schůzi poradního sboru (19. 2. 1931) byl přijat návrh ředitele školy Františka Sochora na postavení nové školní budovy. Dne 9. 11. 1935 bylo na výborové schůzi okresního hospodářského spolku rozhodnuto postavit školu. Náklady na stavbu školy byly rozpočteny přibližně na částku 1 700 000 Kč. Na sbírkách mezi zemědělci bylo získáno více než 832 000 Kč. Od statkáře Václava Vítka byl odkoupen pozemek o výměře 5,8771 ha za 132 000 Kč. Než však mohlo být přikročeno ke stavbě s návazností budovy na projektovou ulici, bylo nutno směnit část koupeného pole za stejně hodnotný pozemek farní a dát farnímu obročí v Boskovicích dvaapůlkrát větší výměru (2,8331 ha). Na tomto stavebním pozemku se v září 1937 začalo stavět. Stavba pokračovala rychle a do konce září 1938 byla dokončena. Slavnostní otevření školy mělo být 16. října 1938. Ke slavnostnímu otevření nedošlo, byla vyhlášena mobilizace.

Při stavbě nové školní budovy bylo pomatováno i na vzdělání dívek. Celé přízemí vpravo od vchodu bylo vyhrazeno tomuto účelu. V roce 1938 zde byla otevřena hospodyňská škola. Byla internátní, jednoroční a vyučovala přibližně 240 dívek.

Během druhé světové války byla budova hospodářské a hospodyňské školy okupována německými vojenskými orgány a byl zde zřízen lazaret. V roce 1942 byla ve škole zavedena ovocnářská specializace. Změnily se částečně učební plány a osnovy. Škola dostala nový název: Zimní rolnicko-ovocnická škola v Boskovicích.

V roce 1948 se převedla zemská škola na stát a vznikla Státní rolnicko-ovocnická škola v Boskovicích. Již v roce 1949 v rámci reorganizace dostala škola název Rolnická škola v Boskovicích, v příštím roce pak označení Rolnická škola pěstitelská v Boskovicích. Hospodyňská škola také změnila název, nejprve na Dívčí rolnická škola v Boskovicích, později (1950) na Rolnická škola chovatelská v Boskovicích. Obě uvedené školy poskytovaly absolventům střední odborné vzdělání.

V roce 1952 byly rozhodnutím centrálních úřadů zrušeny všechny předcházející obory. Zvyšování živočišné výroby vyžadovalo zdokonalování zootechnické metody. Jako významné zootechnické opatření se v celém světě zaváděla inseminace zvířat. Jako vyhovující zůstávalo jediné celostátní zařízení Zemědělská mistrovská škola, obor chovatelství, směr inseminační technici v Boskovicích, které mělo nejlepší výsledky a také předpoklady k odbornému plnění vzdělávacích úkolů. Protože pro vyučování a praxi nestačila ani velká budova školy, zřídila se v areálu hraběcích koňských stájí malá inseminační stanice plemenných býků a školní cvičný objekt s potřebnými cvičnými zvířaty a laboratořemi.

V roce 1960 byla Zemědělská mistrovská škola, směr inseminační technici předána do řízení Ministerstva zemědělství a dostala označení Ústav pro další vzdělávání zemědělských a lesních pracovníků. V roce 1963 byla převedena do řízení Státní plemenářské správy Ministerstva zemědělství, byla spravována Ústřední plemenářskou stanicí v Praze s názvem Učiliště pro pracovníky plemenářské služby v Boskovicích. V této době byla schválena stavba nového objektu na školním pozemku. Se stavbou bylo započato v roce 1962 a v listopadu 1964 byla moderní budova dostavěna. V roce 1963 zde zřídila Státní plemenářská správa v Praze Podnikový institut SPS v Boskovicích.

V roce 1969 z důvodu veřejného zájmu došlo k reorganizaci Učiliště pro pracovníky plemenářské služby. V areálu byl zřízen internát s kapacitou 80 ubytovacích míst. Od poloviny 80. let byla škola známa pod názvem Střední zemědělská škola.

V letech 1976 až 1983 byla postavena tělocvična, nové stravovací zařízení a třípodlažní domov mládeže s kapacitou 140 míst. V roce 1988 byla provedena nástavba cvičného objektu. Tím byly získány další prostory pro rozšíření specializovaných učeben a laboratoří. Výstavbou druhého internátu byla dokončena souvislá vazba jednotlivých školních budov. V souvislosti s rostoucím počtem žáků byly přistavěny v zahradě za budovou nové pavilony. Završením výstavby tohoto objektu bylo v roce 1999 vybudování nadzemní spojovací chodby (tzv. krčku).
Změny po sametové revoluci se dotkly také zemědělství, postupně se snižovaly počty pracovníků v tomto oboru, poptávka po absolventech zemědělských škol klesala. Škola pružně reagovala na nově vzniklou situaci a začala zavádět nové studijní a učební obory.

Od roku 1992 mohli žáci studovat obor obchodní akademie, v návaznosti na nové potřeby na trhu práce se změnil obsah dosavadních zemědělských oborů (posílena byla výuka ekonomických předmětů), tradiční pěstitelsko-chovatelský obor byl transformován na obor agropodnikání.

V průběhu dalších let byly zavedeny další studijní a učební obory. Nové možnosti byly poskytnuty absolventům tříletých učebních oborů zřízením nástavbového studia. Absolventi středních škol mohli v letech 1993-1996 zvýšit své vzdělání v pomaturitním studiu obchodní akademie.
Velmi významnou změnou bylo v roce 1996 zahájení vyššího odborného studia (Podnikání a management s možností výběru zaměření - bankovnictví a pojišťovnictví, cestovní ruch, daňové poradenství, finanční řízení podniku). Od roku 1997 byly studijní možnosti rozšířeny o další obor vzdělání - diplomovaná všeobecná sestra.

Výuka VOŠ ve školním roce 1997/1998 probíhala v budově okresního úřadu na náměstí 9. května, poté byla přemístěna do budovy Národohospodářské školy (ulice Hybešova 53). Zprvu se vyučovalo v jedné třídě a v jedné odborné učebně.

Všechny tyto změny přinesly také změny názvu školy. V letech 1991 až 1993 Střední odborná škola, od roku 1994 Integrovaná střední škola národohospodářská. V souvislosti s rozšířením studijních možností o vyšší odborné studium nesla škola od roku 1996 název Vyšší odborná škola a střední škola národohospodářská Boskovice. Ani toto označení však nebylo poslední, v letech 1997 až 2006 byla škola známa jako Národohospodářská vyšší odborná škola, Vyšší zdravotnická škola, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Boskovice.

 

Historie výuky strojírenského a oděvního školství

Dne 16. listopadu 1888 byla v Boskovicích zásluhou nadučitele Františka Tichého otevřena Živnostenská škola pokračovací. Rozvoj živnosti v 19. století vyžadoval nejen v Boskovicích výchovu kvalifikovaných řemeslníků. Bylo nutné zabezpečit kromě praktické výuky také potřebnou teoretickou výuku. K výuce se využívalo pohostinství ostatních škol ve městě. V počátcích to byla obecná škola na ulici Komenského 1.
V prvním roce bylo zapsáno 68 učňů do dvou tříd. V prvopočátcích živnostenské školy bylo nejvíce učňů z oborů obuvník, krejčí, cukrář a pekař, méně z oborů zámečník a soustružník. S přibývajícími lety se počet učňů „od černého řemesla“ zvyšoval. Potřeba zkvalitnění odborné výuky učňů pro místní železářské závody i řadu kovodělných živností vedla ke zřízení samostatné odborné školy pokračovací pro učně kovoobráběcích živností. Její první školní rok byl zahájen 16. září 1923.

V roce 1938 se z Opavy zabrané Němci přestěhovala do Boskovic Minerva. Od zahájení výroby v Minervě Boskovice byla výuka učňů zajišťována přímo v provozu. Učební doba byla tříletá. Teoretická výuka byla absolvována v živnostenské pokračovací škole s učni z ostatních kovodělných živností a podniků. 1. září 1950 byla v Minervě vybudována učňovská dílna vybavená několika obráběcími stroji.

V roce 1952 schválilo Národní shromáždění ČSR zákon č. 110/1952 Sb. o Státních pracovních zálohách. Byla zřizována odborná učiliště Státních pracovních záloh. Ve stejném roce bylo Středisko pracujícího dozoru z podniku Minerva přestěhováno do dnešního objektu na Dřevařské ulici, který byl pro tento účel adaptován. Zde probíhal praktický výcvik a teoretická výuka.

V roce 1953 bylo učňovské středisko začleněno do systému Státních pracovních záloh. Tím vzniklo odborné učiliště SPZ č. 28 při národním podniku Minerva, které zajišťovalo jak praktickou, tak i teoretickou výuku v oborech strojní zámečník, nástrojař, soustružník a frézař. Řemeslu se zde učili také učni ze vzdálených míst, a proto byl součástí učiliště internát umístěný v budově na ulici Komenského 1. V roce 1958 došlo ke zrušení systému Státních pracovních záloh a odborné učiliště přešlo zpět pod národní podnik Minerva.

Ve školním roce 1959/1960 bylo třeba rozšířit prostory pro teoretickou výuku, neboť škola přebírala jednak výuku učňů závodu Kras v oboru pánský krejčí, jednak škole přibyl další obor mechanik šicích strojů, ve kterém byli učni vychováváni pro Minervu a oděvní podniky, kam Minerva dodávala šicí stroje. Nastalá situace vyžadovala změnu. Internát byl přestěhován na ulici Dřevařskou a škola do budovy na ulici Komenského 1.
O několik let později (roku 1972) vzniklo na ulici Havlíčkova 31 středisko praktického vyučování při závodu Kras Brno. Zřizovatel MPČR zavedl roku 1984 na tomtéž místě učebny, kde probíhala teoretická příprava žáků oboru pánský krejčí.

Po začlenění Minervy do koncernu textilního strojírenství Elitex Liberec bylo zřízeno (1. 9. 1980) Střední odborné učiliště, které vzniklo sloučením učňovského zařízení Kras a Odborného učiliště k. p. Elitex Boskovice. Toto uspořádání vydrželo do roku 1991.

Nová společenská a politická situace v 90. letech se dotkla také školy. Došlo k rozdělení Středního odborného učiliště na dvě samostatné příspěvkové organizace s právní subjektivitou.

1. 7. 1991 vzniklo Střední odborné učiliště Minerva a.s. Nový ředitel Ing. Jindřich Friedl nejprve zažádal o oddělení od a. s. Minerva a o zřízení samostatného Středního odborného učiliště strojírenského, a to k 1. 8. 1991. Toto osamostatnění a oddělení od a. s. Minerva dalo novému vedení možnost zásadním způsobem opravit a zrekonstruovat budovu školy na ulici Komenského 1.

V srpnu 1992 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce celé budovy školy na ulici Komenského1 včetně přístavby se třemi učebnami a sociálním zařízením v rozsahu 3.5 mil Kč. Projekt byl navržen firmou Abras Blansko pod vedením Ing. Bránského, realizace stavby se ujala soukromá firma Stavkom. 1. září 1993 žáci nastoupili do opravené školy.

Teoretické poznatky byly získávány v budově školy na ulici Komenského 1, praktická výuka probíhala v Boskovicích na ulici Dřevařská 7 a na odloučeném pracovišti v Minervě Prostějov. Žáci se připravovali v oborech strojní mechanik pro stroje a zařízení, obráběč kovů se zaměřením na soustružení, obráběč kovů se zaměřením na frézování, obráběč kovů se zaměřením na broušení a mechanik opravář se zaměřením na šicí stroje.
Všichni žáci strojírenských oborů absolvovali základní kurs CNC techniky na výukových strojích rakouské firmy EMCO. Střední odborné učiliště strojírenské provádělo i rekvalifikační kursy, ve kterých se mohli zájemci přeškolovat na obráběče, strojní mechaniky a mechaniky šicích strojů.
Počínaje školním rokem 1993/1994 se Střední odborné učiliště změnilo na Integrovanou střední školu technickou. Rozšířila se nabídka studijních možností. Škola umožňovala výuku v učebních i studijních oborech a pomaturitním studium. Od 1. 9. 1993 byl do výuky zaveden obor management strojírenství a obor instalatér pro vodu, plyn a topení. Absolventům učebních oborů byly poskytnuty nové studijní možnosti zřízením dálkového nástavbového studia. 1. 9. 1994 bylo zahájeno pomaturitní studium oboru management strojírenství, které bylo ukončeno 30. 6. 1997.
1. 7. 1991 vzniklo Střední učiliště oděvní na ulici Havlíčkova 31. K učebnímu oboru krejčí se zaměřením pro pánské oděvy přibyl v letech 1994 až 1999 studijní obor operátor oděvní výroby se zaměřením pro oděvní výrobu. Od školního roku 1996/1997 byl do výuky zaveden obor operátor oděvní výroby se zaměřením pro obchodní činnost. V letech 1994 až 1999 probíhalo denní nástavbové studium oděvnictví.

1. 7. 2000 došlo k opětovnému sloučení Integrované střední školy technické a Středního odborného učiliště oděvního. Sloučena škola pokračovala pod názvem Integrovaná střední škola technická. Výuka probíhala ve třech budovách (na ulici Komenského 1, Havlíčkově 31 a Dřevařské 7). Předchozí zaměření (strojírenské a oděvní) obou škol zůstalo zachováno. Byly vyučovány strojírenské studijní obory (management strojírenství, management strojírenství s rozšířenou výukou VT, nástavbové studium - podnikání v technických povoláních) a oděvní studijní obor: operátorka oděvní výroby se zaměřením na obchodní činnost. Škola navíc nabízela získání vzdělání v učebních oborech (obráběč kovů se zaměřením pro obsluhu NC a CNC strojů, instalatér, jemný mechanik a krejčí pro dámské a pánské oděvy).

Sloučení zemědělského, strojírenského a oděvního školství

1. 7. 2004 byla sloučena Národohospodářská vyšší odborná škola, Vyšší zdravotnická škola, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Boskovice s Integrovanou střední školou technickou Boskovice. Sloučením vznikl ojedinělý komplex integrovaného vzdělávání s širokou vzdělávací nabídkou: obory vyššího odborného studia (Podnikání a management s možností výběru zaměření: bankovnictví a pojišťovnictví, finanční řízení podniku, daňové poradenství, cestovní ruch, agropodnikání a manažerská ekologie, a Diplomovaná všeobecná sestra), obory středního vzdělání s maturitní zkouškou (Management strojírenství – zaměření na výpočetní techniku, Informatika v ekonomice, Obchodní akademie, Hotelnictví a turismus, Operátorka oděvní výroby se zaměření na obchodní činnost, Veterinární prevence, Agropodnikání, Podnikání - nástavbové dálkové studium, obory středního vzdělání s výučním listem (Kuchař-číšník pro pohostinství, Krejčí – dámské a pánské oděvy, Zahradník, zahradnice, Obráběč kovů – obsluha NC a CNC strojů. Od 1. 9. 2006 má škola nový název: Vyšší odborná škola ekonomická a zdravotnická a Střední škola Boskovice.

Po sloučení škol se intenzivní stavební činnost významně dotkla budovy na ulici Hybešova. V roce 2005 prováděla firma PSK Group spol. s.r.o. Brno rekonstrukci školní kuchyně. Její stav nyní odpovídá současným náročným hygienickým požadavkům. Modernizace v letech 2004 až 2006 zasáhla také ostatní prostory školy. Zrekonstruovány byly dosud nevyhovující prostory šaten pro studenty. Opravy se dotkly i další části školy, tzv. cvičného objektu, jehož úpravou vznikly další nové třídy, odborné učebny, kabinety a vyhovující sociální zařízení. Provedena byla také rekonstrukce šaten k tělocvičně s potřebným sociálním zázemím. Významným krokem ke zlepšení podmínek praktického vyučování bylo vybudování odborných učeben pro obor kuchař – číšník pro pohostinství. Potřeba zvýšit počet učeben byla vyřešena přístavbou budovy v zadním traktu. Ta byla dokončena na podzim roku 2006.

Od počátku 90. let docházelo na obou školách v rámci rozvoje výuky informačních technologií k budování moderních učeben výpočetní techniky.
Škola je v současné době akreditována Ministerstev zemědělství pro práci s pokusnými zvířaty. Součástí vybavení školy je laboratoř pro výuku biologie a mikrobiologie, laboratoř pro výuku chemie, veterinární laboratoř, zvířetník pro chov pokusných zvířat a stáje pro hospodářská zvířata. Laboratoře jsou vybaveny kvalitními učebními pomůckami a přístrojovou technikou. Součástí vybavení jsou např. mikroskopy s možností propojení na dataprojektor, reflovet, stericel, EKG, ultrazvuk, fantom pro první pomoc…

Pro výuku gastrooborů je škola vybavena čtyřmi odbornými učebnami pro přípravu pokrmů, složitou obsluhu a praktický nácvik servisu hosta jako v běžném odbytovém středisku. Učebny poskytují kvalitní zázemí včetně moderních technologií, inventáře, restauračního vybavení apod. V učebnách lze dále realizovat i specializované kurzy jako např. barmanství, somelierství, baristiky, studené kuchyně a cukrářské technologie. Zázemí odborných učeben je využíváno i k zajišťování cateringových akcí pro veřejnost.