Čtvrťáci v Rakousku

Co vznikne, když spojíte pobyt v Rakousku, navštívení nových míst, skvělé zážitky a poznání nových lidí? Úžasný týden, díky kterému jsme ještě více pronikli do nitra německého jazyka. Úžasný týden, který dal vzniknout novým přátelstvím.

Od 4. 10. do 9. 10. nám, studentům německého jazyka 4. ročníků, bylo umožněno navštívit Rakousko. Převážně tedy jeho hlavní město Vídeň. Ihned po nedělním příjezdu jsme se vydali s naší paní průvodkyní a dvěma vůdkyněmi smečky (paní učitelkou Reitschmiedovou a Součkovou) do historického centra Vídně. Od prvopočátku bylo jasné, že budeme nezapomenutelná parta. Nejen díky originalitě a kreativitě fotografií, množstvím hlášek nebo odlišností od ostatních turistických skupin. Naše paní průvodkyně svítila na dálku jasně modrou softshellovou bundou (poznávací znamení číslo 1) a skupinu jsme vždy našli díky selfie tyči (poznávací znamení číslo 2), která se neplánovaně stala symbolem celého zájezdu.

Jako první jsme měli možnost obdivovat originální památku Hundertwasserhaus. Jedná se o stavbu, jejíž fasáda obsahuje množství pestrých barev a nepravidelných linií. Dům je jak zvenčí tak uvnitř porostlý zelení. U této turistické atrakce vznikly také naše první společné fotografie. Odtud jsme se přesunuli „na čumendu“ k překrásnému baroknímu paláci Belveder a k jeho zahradám. („Paní učitelko, já si jen vyfotím ten barák.“ „Jééé, já si udělám selfie s paní.“ Paní – mýtická socha s tváří ženy a tělem zvířete – poznámka autorky.) Nesměli jsme také vynechat pohádkový zámek Schönbrunn a jeho labyrintové zahrady, ze kterých jsme naštěstí všichni našli cestu zpět k našemu autobusu přesně v čas odjezdu. Utíkat nemusel nikdo, stačilo nasadit svižný krok. Prošli jsme se po největší a nejznámější nákupní ulici Vídně Mariahilferstraße a na přání všech studentů jsme byli také „shoppovat“ na Stephansplatz, kterému vévodí mimo obrovské množství obchodů monumentální gotická katedrála Stephansdom, jenž je symbolem Vídně.

Plně jsme si tedy užili co nejvíce možností a krás, které Vídeň nabízí. Žhavili jsme foťáky a mobily ostošest, pořizovali selfíčka jako diví, obdivovali, vychutnávali a ochutnávali.
Druhý den našeho pobytu nás (zčásti) smích přešel a fotek také ubylo… Plně posilněni snídaní a s nacpanými taškami svačinami jsme vyrazili do nedaleké partnerské školy BHAK & BHAS WIEN 10, kde nás uvítali nechápavé pohledy místních studentů. A ač jsme o to nestáli, stali jsme se středem jejich pozornosti. Naši vyjevenou a nic netušící smečku „schytala“ paní učitelka Julia (chudák, až poté poznala naši pravou tvář). Pod svými ochrannými křídly nás provedla školou, ale i německým jazykem. Abychom mohli začít s výukou, bylo třeba se nejdříve zábavnou formou představit. Někteří studenti – ti ukecanější – neměli sebemenší problém se zapojením do konverzace. Postupně se začali přidávat i ti největší stydlíni. Alespoň paní učitelku Julii konečně mohl přejít pocit, že trpí samomluvou. V tom nejlepším nás přišel pozdravit a přivítat i sám pan ředitel školy. K našemu překvapení mluvil i česky, takže nám byl o mnoho sympatičtější. Pomyslnou třešničkou na dortu bylo setkání s rakouskými studenty prvního ročníku. Bylo však třeba se na toto mezinárodní setkání intenzivně připravit, proto jsme s paní učitelkou Julií probírali vhodné fráze, aby řeč nestála. I přes všechnu snahu jsme aplikovali v rozhovoru se studenty formu komunikace „rukama nohama“. Ze školy jsme odcházeli po devítihodinové výuce velmi vědomostně vyčerpaní, avšak se silnými zážitky a novými poznatky.

Na poslední dvě noci jsme přestěhovali do pohádkového hotelu v Salzburgu (měl 3*, HEČ!). Cestu do hotelu nám okořenil jistý incident s dopravní policií. Vzhledem k okolnostem jsme vázáni mlčenlivostí (a nemusíte vědět všechno), zmíníme jen to, že jsme měli možnost „očeknout“ rakouské policejní uniformy a pana policistu, který neskrýval své sympatie k naší paní učitelce Evičce (bylo to očividně oboustranné – pan policista byl fakt kus!). Následující den jsme strávili v Salzburgu. Jeho krásy jsme si měli možnost vychutnat do posledního detailu. Obdivovali jsme pevnost Hohensalzburg, zámek Mirabell a jeho zahrady, i samotné brouzdání místními malebnými uličkami. Zpět do hotelu nás popoháněl hlavně vyhladovělý žaludek a vidina útulných pokojů.

Na co jsme se nejvíce z celého kurzu těšili, byl výlet na Orlí hnízdo v Německu. Jak všichni víme, Orlí hnízdo sloužilo jako jedno ze sídel Adolfa Hitlera. Velkým zklamáním pro nás bylo, že z této historicky významné budovy, je vytvořena restaurace. Nepřišlo by vám divné, napochodovat do místnosti, kde si lidé vychutnávají svůj oběd a fotit si dochovaný krb? Nám ano, ale fotku to chtělo. Hluboký dojem v nás vyvolala netknutá příroda a impozantní výhled na hory. Připadali jsme si jako v nebi, jelikož jsme nevěděli, kde právě to nebe začíná a končí zem.

Poslední den naší exkurze jsme strávili v Hallstattu. Po příjezdu nás přivítalo hejno labutí a kachen. Překvapilo nás, že jsme v celém městečku nepotkali jiné než asijské turisty. Při příchodu ke vstupu k solným dolům nás vyděsil pohled na strmou a vysokou trať lanovky, která nás měla vyvézt nahoru.
Cestu jsme všichni zvládli, ať už s menším či větším strachem a mohli jsme se vydat na naučnou stezku, ke které nám byly rozdány audio guides s nahraným průvodcem.
Dorazili jsme ke vchodu do solných dolů, odkud byl krásný výhled na okolní krajinu. Uvnitř jsme „vyfasovali fešácké oblečky“, které nás měly ochránit před zašpiněním v dolech. A hurá do podzemí! Přivítala nás milá paní průvodkyně, naučila nás jezdit na skluzavkách, po kterých jsme se s křikem a smíchem vrhli bezhlavě dolů. Zhlédli jsme několik prezentací o vzniku a celkové historii dolů. Nakonec nás vláček vyvezl zpět na povrch.

I když byl tento kurz mezioborový, nic nebránilo tomu, aby se na hotel vracela vždy o něco víc stmelená a vysmátá parta. Vzniklo nejen neuvěřitelné množství fotek, ale i mnoho nových přátelství. Navzájem jsme se poznali, vyměnili „fejsbučky“ a „instáče“. Doufáme, že zůstane hřejivá vzpomínka v srdci každého z nás.

Hana Kohoutková, Sabina Stloukalová, HT4

Fotogalerie z akce




Sledujte nás na Facebooku

progeCAD - alternativa AutoCAD ®
Dodavatelem školní verze konstrukčního 2D&3D programu progeCAD Professional je konstrukční a vývojová kancelář SoliCAD, s.r.o.